Mgr. Zdeněk Schenk, Ph.D.
Terénní archeolog oddělení společenských věd Muzea Komenského v Přerově se primárně věnuje zajištění záchranných archeologických výzkumů na území města Přerova. Jako garant projektu Preventivní archeologie na Přerovsku realizuje prospekce za pomoci detektoru kovů na bezprostředně ohrožených archeologických lokalitách v regionu.
V oblasti výzkumu se primárně věnuje nedestruktivnímu průzkumu pravěkého až novověkého osídlení krajiny jihozápadní části Moravské brány a přilehlého okolí.
Dlouhodobě se věnuje prezentaci a popularizaci výsledků záchranných archeologických výzkumů veřejnosti formou přednáškové, publikační a výstavní činnosti.
Ukončené výzkumné úkoly (výběr)
Předmostí u Přerova. 120. výročí odkryvu světově ojedinělého pohřebního areálu lovců mamutů
V rámci výzkumu byly shromážděny archivní materiály věnované legendární mladopaleolitické lokalitě Předmostí u Přerova, které byly prezentovány populárně-naučnou formou v rámci výstavy Od lovců mamutů k cihle (30. 1. 2015 – 14. 4. 2015) uspořádané v prostorách Výstavní síně Pasáž pod záštitou Kulturních a informačních služeb města Přerova ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově a Státním okresním archivem Přerov. Následně byla připravena a vydána publikace: Od lovců mamutů k cihle. Osud světoznámé archeologické lokality Předmostí a příběh hrobu, který ji proslavil. Přerov, statutární město Přerov 2015, 59 s. ISBN 978-80-906145-2-9.
Prezentace archeologických nálezů v Přerově - Památník jednoty bratrské
V rámci prezentace a popularizace výsledků záchranného archeologického výzkumu v Přerově – Na Marku probíhajícího v letech 2012 – 2013 v souvislosti s investiční akcí „Jižní předpolí Tyršova mostu“ byla připravena výstava „Přerov na Marku. Příběh jednoho místa. Svědectví jednoho místa aneb kudy kráčel Komenský“ (30. 5. – 7. 7. 2013), na které spolupracovalo Muzeem Komenského v Přerově a SOkA Přerov pod záštitou Olomouckého kraje. Výsledky výzkumu byly prezentovány na informačních panelech, fotografiích instalovaných v Galerii města Přerova.
Další příležitost, jak seznámit nejen odborníky, ale především všechny zájemce z řad široké veřejnosti s příběhem historicky cenné lokality v Přerově a zároveň prezentovat výsledky dvou sezón záchranného archeologického výzkumu v lokalitě Na Marku se naskytla ještě téhož roku v rámci výstavy Příběh staré cesty pořádané Kulturních a informačních služeb města Přerova opět ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově a Státním okresním archivem Přerov, která se konala ve dnech 18. 12. 2013 – 28. 2. 2014 ve Výstavní síni Pasáž.
V jarních měsících roku 2016 byla zahájena realizace „Prezentace archeologických nálezů v Přerově“. Stavební práce budoucího památníku jednoty bratrské byly dokončeny v červenci téhož roku. Na přípravě informačních panelů věnovaných k historii jednoty bratrské v Přerově a výsledkům archeologického výzkumu se podílela historička Helena Kovářová a terénní archeologové Jan Mikulík a Zdeněk Schenk z Oddělení společenských věd.
Dne 11. září 2016 došlo v rámci Dnů evropského dědictví ke slavnostnímu otevření památníku jednoty bratrské v Přerově Na Marku.
V návaznosti na realizované výstavní projekty a otevření Památníku jednoty bratrské byla připravena publikace: Přerov – Na Marku. Příběh jednoho místa. Svědectví archeologických pramenů aneb Kudy kráčel Komenský. Přerov, statutární město Přerov 2016.
Pravěké a středověké osídlení Lipenska
Příprava kapitoly věnované pravěkému a středověkému osídlení Lipenska do knihy o Lipníku nad Bečvou. Výsledky záchranných archeologických výzkumů a povrchových průzkumů realizovaných na katastrálním území města Lipník nad Bečvou byly prezentovány populární formou v kapitole: Schenk, Z. – Mikulík, J.: Archeologické objevy v Lipníku nad Bečvou, Lipník nad Bečvou. Naše město. Lipník nad Bečvou 2016, ISBN 978-80-260-5014-8.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Hradčany
V návaznosti na výsledky záchranných archeologických výzkumů a systematický povrchový průzkum katastrálního území obce Hradčany (okr. Přerov) byla zpracována kapitola věnovaná pravěkému až novověkému osídlení: Schenk, Z.: Hradčany ve světle archeologických nálezů. In. Hradčany. Dějiny přítomnost obce. Hradčany 2013.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Špičky
V návaznosti na výsledky povrchových prospekcí katastrálního území obce Špičky (okr. Přerov) byla do knihy o obci zpracována kapitola věnovaná pravěkému až novověkému osídlení: Schenk, Z.: Nejstarší osídlení katastru obce Špičky. In. Špičky. Dějiny a současnost obce. Špičky 2015.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Dobrčice
V návaznosti na výsledky záchranných archeologických výzkumů a systematický povrchový průzkum katastrálního území obce Dobrčice (okr. Přerov) byla zpracována kapitola věnovaná pravěkému až novověkému osídlení: Schenk, Z. – Mikulík, J.: Nejstarší osídlení obce Dobrčice. In. Dobrčice v minulosti a přítomnosti. Dobrčice 2016, ISBN 978-80-270-0924-4.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Olšovec
V návaznosti na výsledky povrchových prospekcí katastrálního území obce Olšovec (okr. Přerov) byla do knihy o obci zpracována kapitola věnovaná pravěkému až novověkému osídlení: Schenk, Z. – Mikulík, J.: Nejstarší osídlení katastru obce Olšovec. In. Olšovec v proudu dějin. Olšovec 2016, ISBN 978-80-86297-56-9.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Týn nad Bečvou
V návaznosti na výsledky záchranných archeologických výzkumů, povrchového průzkumu katastrálního území obce Týn nad Bečvou (okr. Přerov) byla zpracována kapitola věnovaná pravěkému až novověkému osídlení:
Schenk, Z. – Mikulík, J.: Nejstarší osídlení katastru obce Týn nad Bečvou ve světle archeologických pramenů. In. Týn nad Bečvou. Dějiny a současnost obce. Týn nad Bečvou 2017.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Skalička u Hranic
Zpracování kapitoly věnované pravěkému až novověkému osídlení v návaznosti na výsledky povrchových průzkumů katastrálního území obce Skalička u Hranic (okr. Přerov):
Schenk, Z. – Doupal, J.: Nejstarší osídlení katastru obce Skalička u Hranic ve světle archeologických pramenů. In. Skalička. Dějiny a současnost obce. Skalička 2018.
Zpracování archeologických pramenů obce Zbrašov
Zpracování kapitoly věnované pravěkému a středověkému osídlení krajiny v okolí obce Zbrašov dnes katastrálního území obce Teplice nad Bečvou (okr. Přerov): Schenk, Z.: Nejstarší osídlení Zbrašova a okolní krajiny ve světle archeologických pramenů. Zbrašov v minulosti a Teplice nad Bečvou dnes. Teplice nad Bečvou 2019.
Zpracování archeologických pramenů katastru obce Sušice u Přerova
V návaznosti na výsledky povrchových průzkumů katastrálního území obce Sušice u Přerova (okr. Přerov) byla v letech 2018 – 2019 zpracována kapitola věnovaná pravěkému až novověkému osídlení:
Schenk, Z.: Nejstarší osídlení katastru obce Sušice u Přerova ve světle archeologických pramenů. In. Kroniky vyprávějí: Sušice u Přerova. Sušice u Přerova 2019, ISBN 978-80-270-5833-4.
Středověké až raně novověké zbraně Přerovska
V rámci výzkumu proběhla postupná dokumentace a odborné vyhodnocení militarií středověkého až raně novověkého stáří ze sbírek Muzea Komenského v Přerově, které pochází z přerovského regionu a okolí. Vzniklá databáze byla postupně doplňována o nejnovější přírůstky ze záchranných archeologických výzkumů a dále preventivních prospekcí realizovaných za pomoci detektoru kovů na ohrožených lokalitách na Přerovsku.
Archeolog Muzea Komenského v Přerově Z. Schenk spolupracoval na tomto výzkumu s archeologem Mgr. Petrem Žákovským, Ph.D. z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně, který se dlouhodobě věnuje problematice zpracování středověkých až raně novověkých militarií v rámci České republiky.
Společným výstupem byla výstava s názvem Středověké až raně novověké zbraně Přerovska (13. 10. 2017 – 31. 3. 2018) a katalog ve druhém pololetí roku 2017.
Žákovský, P. – Schenk, Z.: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Přerov – Brno 2017. ISBN 978-80-87190-44-9.
Archeologické léto
Aktivní zapojení do projektu Archeologické léto, který připravili Archeologické ústavy AV ČR v Praze a Brně a Národní památkový ústav ve spolupráci s regionálními muzejními a dalšími odbornými pracovišti. Příprava a realizace komentovaných prohlídek na významných archeologických lokalitách na Přerovsku. Během měsíce července a srpna 2020 proběhly v Přerově ve spolupráci Kulturně informačních služeb města Přerova a Muzeem Komenského v Přerově komentované prohlídky na legendární paleolitické lokalitě Předmostí s Památníkem lovců mamutů a dále v historickém jádru města Přerova se zaměřením na městské opevnění a Památník jednoty bratrské Na Marku. Třetí atraktivní prohlídkou byla návštěva hradu Helfštýna a seznámení s aktuálními archeologickými výzkumy a nálezy.
Probíhající výzkumné úkoly (výběr)
Projekt Preventivní archeologie
Díky projektu Preventivní archeologie se pod hlavičkou Archeologického centra Olomouc ve spolupráci s NPÚ Olomouc, Muzeem Prostějovska, Muzeem Šumperk a Muzeem Komenského v Přerově poprvé naskytla příležitost prezentovat výsledky spolupráce archeologů a uživatelů detektorů kovů na záchraně archeologického dědictví s podporou Olomouckého kraje. Průběžné výsledky projektu Preventivní archeologie byly prezentovány na výstavě: Detektory v archeologii jak pomáhat a neublížit (11. 2. – 1. 6. 2014), Muzeum Komenského v Přerově. Výstava byla věnována výsledkům společné spolupráce profesionálních archeologů a zájemců z řad uživatelů detektoru kovů, kteří v rámci projektu preventivní archeologie v Olomouckém kraji spolupracují na záchraně archeologického kulturního dědictví České republiky.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Nahošovice
V roce 2020 probíhá zpracování archeologických pramenů doplněných o výsledky nových povrchových prospekcí na katastrálním území obce Nahošovice (okr. Přerov). Výstupem výzkumného úkolu bude zpracování kapitoly věnované pravěkému až novověkému osídlení do připravované knihy o obci, jejíž vydání je plánováno na rok 2021.
Zpracování archeologických pramenů na katastru obce Dřevohostice
V roce 2020 probíhá zpracování archeologických pramenů doplněných o výsledky nových záchranných archeologických výzkumů a dlouholetých povrchových prospekcí na katastrálním území obce Dřevohostice (okr. Přerov). Výstupem výzkumného úkolu bude zpracování kapitoly věnované pravěkému až novověkému osídlení do připravované knihy o obci, jejíž vydání je plánováno na rok 2021.