Konference Škola a Velká válka
21. 05. 2014 Ve dnech 13. a 14. května 2014 uspořádalo Muzeum Komenského v Přerově konferenci s názvem Škola a Velká válka, jejímž tématem byl dopad událostí 1. světové války na dění ve školách a její vliv na každodenní život žáků a učitelů. V osmnácti konferenčních referátech odborníků z muzeí, archivů a vysokých škol zazněla fakta a zajímavé postřehy z řady regionů Čech, Moravy i Slovenska. Akce se konala k připomenutí 100. výročí začátku války a byla pro více než tři desítky účastníků doplněna komentovanou prohlídkou výstavního projektu přerovského muzea Za císaře pána a jeho rodinu. Přerov na prahu 1. světové války.
Konference byla zahájena za účasti PhDr. Pavla Hamzy, vedoucího oddělení kultury odboru kultury a památkové péče Olomouckého kraje, Mgr. Petra Hrbka, vedoucího oddělení školství a mládeže magistrátu města Přerova, a Mgr. Radima Himmlera, ředitele Muzea Komenského v Přerově. Program konference zde.
Jednání konference bylo rozděleno do tematických bloků. Stav školství na Slovensku v době války, výrazně odlišný od situace v českých zemích, přiblížili dr. Jana Štulrajterová z Univerzity Komenského v Bratislavě a dr. Igor Marks z Dubnického technologického institutu. Bc. Marta Konířová z přerovského muzea osvětlila problematiku cenzury učebnic a knih ve školních knihovnách. Úlohu Zemského ústředního spolku jednot učitelských v letech 1914–1918 zhodnotil prof. PhDr. Jiří Pokorný z Univerzity Karlovy v Praze.
Příspěvky v dalších blocích se věnovaly obecným či konkrétním tématům ve vztahu k určitému regionu nebo škole. Školství v Přerově a jeho okolí bylo prezentováno Mgr. Jarmilou Klímovou (Přerov) a Mgr. Helenou Kovářovou (Drahotušsko) z Muzea Komenského v Přerově. PhDr. Jitka Zezulová a Mgr. Martina Šlancarová ze Státního okresního archivu v Kroměříži se zaměřily na učitelský ústav, gymnázium a atmosféru války v Kroměříži. Reálka v Jevíčku byla tématem vystoupení Lukáše F. Peluňka z Univerzity Palackého v Olomouci. Mgr. Josef Märc z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve svém příspěvku poukázal na osudy několika učitelských osobností a jejich poválečnou reflexi.
Referáty o dění z regionů nepostrádaly obecná zhodnocení školských problémů, dějiny škol byly často představeny v širším kontextu. Mgr. Petr Juřák z Muzea Beskyd Frýdek-Místek se zabýval rozborem zápisů válečných událostí ve školních kronikách Frýdecko-Místecka. Řadu informací jsme se dozvěděli o školství v jižních Čechách: doc. PhDr. Miroslav Novotný z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích posluchačům zpřehlednil národnostní rozdělení místních středních škol, Mgr. Věra Trníková z téže univerzity se věnovala pedagogiím v Českých Budějovicích a Soběslavi a její kolegyně Mgr. Klára Novotná přiblížila vzdělávací snahy českobudějovického dámského spolku Ludmila.
Mgr. Bohuslav Rejzl ze Základní školy v Kladně seznámil se životem škol na Klatovsku, v česko-bavorském pohraničí. Zajímavá fakta o evangelickém školství na Děčínsku jsme se dozvěděli z referátu Mgr. Václava Zemana ze Státního oblastního archivu v Děčíně. Mgr. Dalibor Státník ze Státního okresního archivu v Mělníku podal na základě rozboru školních kronik obraz o válečném školství na Mělnicku a reflektoval zejména projevy vynucené loajality.
Následky války pak byly připomenuty ve vystoupení Mgr. Jany Bartošové z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze, které se zaměřilo na osobnost Marie Knížkové, vychovatelky legionářských sirotků. Anotace jednotlivých příspěvků zde.
Debata k jednotlivým příspěvkům se velmi často dotkla otázky míry objektivnosti a vlivu subjektivních podmínek v oficiálních či neoficiálních sděleních o situaci ve školství, podaných v době Velké války i v čase následujícím. Vyplynulo z ní rovněž, že v tématu ,,škola a Velká válka“, které v minulém století nebylo pro badatele tak atraktivní jako školství během druhé světové války, je stále řada oblastí, které by si zasloužily hlubší prozkoumání a zhodnocení zejména z regionálního hlediska – mj. národnostní a soukromé školství, osudy učitelů (nevojáků, příslušníků rakousko-uherské armády i legionářů) a učitelek, úloha učitelských organizací. Zejména by bylo vhodné najít zastřešující projekt, kde by výsledky tohoto bádání byly uloženy a prezentovány.
Z příspěvků z konference byl Muzeem Komenského v Přerově vydán na konci roku 2014 sborník Škola a Velká válka.
