Historie Muzea Komenského v Přerově

Současné Muzeum Komenského v Přerově vzniklo postupným slučováním několika místních muzeí (či sbírek) různé velikosti a zaměření. Nejstarší z nich, věnující se osobnosti Jana Amose Komenského, bylo založeno v roce 1888. Přerovská muzea byla původně zřizována jako soukromá a městská, od 50. let 20. století se zřizovatelem již jediného,  sloučeného muzea stal okresní národní výbor, později okresní úřad. Na počátku 21. století ho vystřídal Olomoucký kraj. V několika oborech (školství, komeniologie, ornitologie, umělecké kovářství) přesahuje působnost muzea nejen hranice bývalého okresu Přerov a Olomouckého kraje, ale také celé České republiky.

Jak jsme se již zmínili, prvním z přerovských muzeí se v roce 1888 stalo Muzeum Komenského, které můžeme směle označit za jedno z prvních českých muzeí na Moravě. Protože bylo založeno z iniciativy ředitele chlapecké a dívčí měšťanské školy v Přerově Františka Slaměníka, nalezlo útočiště právě v této škole (v dnešní Komenského ulici). Když byla v dnešní Palackého ulici postavena nová budova pro tyto měšťanské školy, přestěhovalo se muzeum tam. Stalo se tak v roce 1903 a muzeum se mohlo pochlubit přibližně 8 000 sbírkovými předměty.

V té době to už však nebylo jediné muzeum ve městě. V listopadu 1902 totiž bylo slavnostně otevřeno Městské muzeum, umístěné v budově obecné chlapecké školy rovněž v Palackého ulici. Toto muzeum vzniklo, jako mnohá jiná muzea v Čechách a na Moravě, v souvislosti s přípravou Národopisné výstavy českoslovanské v Praze (1895). V jednotlivých regionech českých zemí byl na tuto výstavu prováděn sběr etnografického materiálu již od roku 1892. Tuto činnost v Přerově zajišťoval literární odbor (později přejmenovaný na národopisný odbor pro krajinskou výstavu v Přerově) místního Čtenářského spolku, kterému se podařilo shromáždit velké množství předmětů z Hané i okolních regionů. Nejprve byly vystaveny v roce 1893 na Průmyslové, hospodářské, národopisné a umělecké výstavě v Přerově, ke které byly také raženy speciální pamětní medaile. V roce 1895 pak vybrané exponáty putovaly na zmíněnou výstavu do Prahy. Po jejich návratu bylo možné využít je ke vzniku samostatné muzejní instituce, což se však podařilo až po několika letech. Teprve usnesením přerovského obecního výboru dne 8. května 1901 bylo zřízeno kuratorium Městského muzea v Přerově, které mělo nové muzeum vytvořit a poté také řídit jeho činnost. Přerovské Městské muzeum bylo zpočátku zaměřené na národopis, teprve postupným sbíráním dalších předmětů se z něj stalo muzeum vlastivědné a všeobecně regionální. Již brzy po založení bylo nutné přestěhovat muzeum do větších prostor,  v přerovském zámku. Jen pro zajímavost, stalo se tak v roce 1906 a muzeum tehdy spravovalo 1 400 sbírkových předmětů.

V roce 1922 bylo pro veřejnost otevřeno Teličkovo archeologické muzeum čítající přes 10 000 sbírkových předmětů ze 150 různých moravských archeologických lokalit (tuto sbírku koupilo město Přerov již o rok dříve). Sídlo nalezlo rovněž v měšťanské škole v Palackého ulici. Dalším přerovským muzeem se stala Hudečkova sbírka hmyzu, kterou v roce 1924 od přerovského učitele a entomologa Ladislava Hudečka odkoupilo město Přerov. I ona byla umístěna a veřejnosti zpřístupněná (od roku 1927) ve školní budově, v obecné škole v Komenského ulici, kde působil její tvůrce. Obsahovala více než 23 000 exemplářů. Jako poslední, v roce 1931, vzniklo v období první republiky Legionářské muzeum, které se ale v podstatě hned stalo součástí Městského muzea.

V roce 1918 získalo město Přerov budovu zámku, kterou dalo zrekonstruovat na konci 20. let 20. století (1927–1930). Následně bylo rozhodnuto o využití této historické budovy jako sídla přerovských muzeí, kam byla přestěhována. V té době bylo již součástí Městského muzea zmíněné Legionářské muzeum, Teličkovo muzeum a Hudečkova sbírka hmyzu. V prostorách Městského muzea byla nově zřízena i expozice ornitologie. Ornitologickou sbírku o počtu 200 kusů spravoval přerovský ornitologický spolek, který ještě nebyl součástí muzea. Později, ve druhé polovině 30. let 20. století, získalo Městské muzeum také mineralogickou sbírku ředitele Středomoravských elektráren v Přerově Aloise Němce (čítala přes 2 350 nerostů). Muzeum Komenského, rovněž sídlící na začátku 30. let v budově zámku, zůstávalo i přes jistou snahu vedení města samostatné, dosud bylo majetkem Ústředního spolku Jednot učitelských na Moravě a ve Slezsku.

Při příležitosti otevření nových a moderních expozic byl v roce 1935 na přerovském zámku uspořádán 16. sjezd Svazu československých muzeí. Dalším velkým počinem bylo uspořádání rozsáhlé Středomoravské výstavy v Přerově v roce 1936, na jejíž realizaci se obě muzea podílela. Před druhou světovou válkou spravovalo Muzeum Komenského takřka 11 000 sbírkových předmětů, Městské muzeum přibližně 55 000. Během nacistické okupace nenávratně zmizela většina předmětů bývalého Legionářského muzea a mnoho dalších exponátů. Celkem se jednalo přibližně o 12 500 kusů sbírkových předmětů v celkové hodnotě přesahující 520 000 korun.

Dlouholetá snaha města Přerova o sloučení obou muzeí byla realizována teprve v roce 1950. Od začátku roku 1956 přešlo toto sloučené muzeum pod správu Okresního národního výboru v Přerově a jeho působnost se oficiálně rozšířila na celý okres. Muzeum dostalo název Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského. Od roku 1960, kdy byl přerovský okres významně rozšířen o území bývalého okresu Hranice, se muzeum přejmenovalo na Okresní vlastivědné středisko. V roce 1960 získalo přerovské muzeum do správy také hrad Helfštýn, o rok později rovněž přerovskou ornitologickou stanici. Již v roce 1963 se název muzea změnil na Vlastivědný ústav v Přerově. Jeho součástí, jako pobočky, se již po roce 1960 stala i původně městská muzea v Hranicích, Kojetíně, Lipníku nad Bečvou a Tovačově. Přerovské muzeum nově fungovalo jako muzejní zařízení s celookresním rozsahem působnosti v oblasti muzejnictví, památkové péče, ochrany přírody, kronikářství a výchovy výtvarným uměním. Od roku 1978 byl opět používán název Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského v Přerově. K poslednímu přejmenování došlo v roce 1993 – Muzeum Komenského v Přerově. V té době se opět osamostatnila muzea v Hranicích a Kojetíně, sbírky původních muzeí v Lipníku nad Bečvou a Tovačově, stejně jako hrad Helfštýn a ornitologickou stanici, spravuje přerovské muzeum i nadále.