Národopis Hané a Záhoří
Expozice ve dvou místnostech 2. patra východního křídla zámku byla otevřena v roce 1996. Instalace je řešena formou prosklených stěn, za nimiž volně prolínají jednotlivé výjevy tvořené celkem 23 krojovanými figurínami a doplněné dalšími trojrozměrnými předměty (lidové plastiky, obrázky na skle, lidový nábytek, lidová keramika, hospodářské i výrobní nářadí atd.).
Největší místnost expozice je věnována oblasti centrální Hané a prostřednictvím lidových krojů a zvykoslovných předmětů zachycuje lidové obyčeje v průběhu kalendářního roku od jara do zimy. Jaro představuje dívka v hanáckém kroji a symbol jara - Velikonoce, léto zastupuje hanácký pár hospodyně a hospodáře a lidové tradice při dokončení polních prací, podzim symbolizuje žena v hanáckém smutečním kroji a zvyky v období Dušiček, zimu zpodobňuje žena v domácím kroji u přádla v selské jizbě, mikulášské a vánoční pečivo a masopustní zvyky.
Je zde také znázorněna hanácká svatba s nádhernými kroji a typickým svatebním koláčem. Vitrína v rohu místnosti je věnována přerovskému modrotisku (Bayerova barvírna), který byl významným materiálem ke zhotovování krojových součástí – sukní a zástěr. Druhá místnost expozice je tematicky zaměřena na život záhorských Hanáků od narození do stáří (narození, dětský věk, školní léta, svatební zvyky, dospělost a stáří) s důrazem na tradiční oděv a předměty denní potřeby. Ve dvou stolových vitrínách jsou uspořádané ukázky drobných krojových součástek z hanáckého Záhoří. V prostorách chodby se nachází na reprodukcích přehled vyobrazení vývoje hanáckých krojů a vitrína věnovaná činnosti národopisné pracovnice Františky Xavery Ernestiny Běhálkové z Tovačova (1853-1907).