Školní třída z doby 1. republiky (1918–1938)

Expozice ukazuje českou měšťanskou školu (6. až 8. rok školní docházky) vybavenou soudobým nábytkem a zařízením, učebnicemi a didaktickými pomůckami.

Československou republiku, která vznikla v roce 1918 po rozpadu Rakouska-Uherska na konci 1. světové války, připomíná střední a velký státní znak, školní mapa Republiky československé s Podkarpatskou Rusí nebo didaktický obraz zachycující československé legionáře. Na stěně vedle tabule visí portrét prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a ve výklenku stojí jeho socha od přerovského sochaře Josefa Bajáka.

Nově vzniklá republika převzala většinu školních zákonů a nařízení předchozího Rakouska-Uherska, včetně předpisů o vzhledu a rozměrech školních lavic a tabulí. Proto se vystavené lavice a tabule příliš neliší od předválečného školního vybavení, i když jsou modernějšího vzhledu.

Celodřevěné lavice jsou určeny pro dva žáky a jsou umístěny do hranolů s drážkou připevněných k podlaze. Toto pevné umístění bylo důležité, protože lavice neměla opěradlo (vyjma poslední řady) a žáci se opírali o lavice za nimi. Šikmá psací deska lavic měla umožnit psaní a čtení bez naklánění (bez „hrbení“). Aby z této desky nepadaly tužky a pera, je u horního okraje lavice žlábek, kam je žáci odkládali. Podobné školní lavice vyráběla rovněž přerovská firma Talla.

Ve 20. letech 20. století začal v zahraničí i u nás pronikat do domácností i úřadů nový moderní nábytek z ohýbaných kovových trubek a postupně se dostal také do škol. Jeho významným výrobcem byla též přerovská firma Šponar, která měla v nabídce několik typů trubkových školních lavic a židlí.

Na stahovací tabuli v čele třídy je předepsaná abeceda podle vzoru schváleného pro školy na začátku 30. let 20. století. Tvary písmen jsou jednodušší, než bývaly za Rakouska-Uherska. Tyto nové tvary se žákům nejen snadněji učily, ale umožňovaly plynulé psaní bez zvedání špičky pera z papíru. V této době, kdy se stále psalo převážně inkoustem, bylo plynulé psaní výhodné, protože při zvedání pera z papíru hrozilo odkapávání inkoustu a zatrhávání špičky pera o papír.

Na stěnách jsou zavěšeny dvě plastické mapy Moravy od firmy Falco z Ostravy – Mariánských Hor, jejímž majitelem byl Ústřední spolek jednot učitelských na Moravě. Původně vznikla jako „zoologická laboratoř“ dodávající do škol dermoplastické preparáty, sbírky hmyzu, lihové preparáty či zoologické a botanické modely, později byla přejmenována na „přírodovědeckou laboratoř“ a rozšířila svou produkci také na obrazy, mapy, glóby, fyzikální přístroje, pomůcky pro kreslení atd. Od roku 1935 byl jejím správcem přerovský rodák a učitel Ladislav Hudeček, jehož sbírka hmyzu je v muzeu vystavena jako expozice Entomologie.

V prosklených skříních jsou uloženy dobové školní pomůcky pro různé předměty, například telegraf a telegrafní klíč, řez parním strojem (lokomotivou), dřevěné botanické modely květů, model lidského ucha a plic, modely několika zemědělských zvířat či dřevěné modely geometrických těles. Některé modely zvířat a květů pocházejí z přerovské střední zemědělské školy, která má tradici delší více než jeden a půl století. Vznikla rozhodnutím moravského zemského sněmu z roku 1874, kterým byly zřízeny tehdy jediné dvě střední hospodářské školy na Moravě, a to v Novém Jičíně a v Přerově.

Text zpracovala Marta Konířová.