Školní třída z 50. let 20. století

Expozice díky originálnímu vybavení evokuje prostředí učebny malotřídní národní školy, kde jeden učitel vyučoval děti z několika postupných ročníků. Lavice s odklápěcími sedadly a litinovými boky velikostně odpovídají mladším žákům I. stupně. V přední části třídy je umístěna katedra, dvoulistová stahovací tabule a portréty dvou státníků: československého prezidenta Klementa Gottwalda (1948–1953) a představitele Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina (do r. 1953).  Ideologické sepětí se SSSR prezentuje citát Vladimíra Iljiče Lenina „Učit se, učit se, učit se!“ a další oslavná hesla na stěnách. Během 50. let se ve školství postupně rozšiřoval systém pracovní výchovy, kam v duchu budovatelského nadšení patřila i organizovaná účast při obecně prospěšných pracích, jimiž byly kromě jiného sběr papíru, železa, textilu, kůže, léčivých rostlin a kaštanů, stejně jako brigády, tedy pomoc při žních v zemědělských družstvech či péče o veřejné prostranství kolem školy a v obci. Z dřívějšího období pokračovala podpora školního spoření. Nedílnou součást školní výuky tvořila i zdravotnická osvěta. Pro kontrolu volnočasových aktivit dětí a mládeže od 6 do 15 let zřídila Komunistická strana Pionýrskou organizaci, jejíž aktivity probíhaly v duchu ideologie socialismu. Oddíly působily při každé škole a zapojení do jejich činnosti bylo přísně sledováno. Symboliku pionýrských oddílů ve třídě připomíná vlajka, prapory, bubínek, trubka a tabule s pravidly chování určená nejen pionýrům. K typickému vybavení učebny patřila i nástěnná mapa (zde zeměpisná mapa Československé republiky z roku 1956) a velké počítadlo na stojanu. 

Školní obrazy na stěnách představují vznik samostatné Československé republiky v roce 1918 hlavně v souvislosti s Velkou říjnovou socialistickou revolucí (slogan: Bez VŘSR nebylo by 28. Října!). Z historie byla vyzdvihována a na plakátech hojně připomínána témata osvobození Československa Rudou armádou v roce 1945 a komunistický státní převrat pod názvem Vítězný únor 1948. Vznikaly také didaktické obrazy k výuce psaní a čtení, například tabule vzorového psacího písma. Na stěnách visí kompletní soubor školních obrazů Živá abeceda vydaný v roce 1953 spolu s verši Františka Hrubína. Básničky se tematicky vztahovaly k obrázkům a napomáhaly ke snadnějšímu zapamatování písmen. K tehdy hojně používaným didaktickým pomůckám patřilo vyobrazení Sídliště ze starší doby kamenné malíře Zdeňka Buriana (1905–1981) a obraz Rodiny výtvarníka Josefa Kočího (1880–1961). Učebnice k různým vyučovacím předmětům představují tehdejší rozsah požadovaných vědomostí.

Text zpracovala Veronika Balajková.